Jaké myšlenky napsal(a)? 

 Místo toho, aby stát se při každé krizi ukázal jako špatná pojišťovna, by bylo lepší řešit problémy nespecifikovaným způsobem. Mnoho zemí využívají rizikové závěry k finančním odstraňování krizových rizik, a to nejen v oblasti pojištění. Výrazné příjmy ze státního rozpočtu mohou také pomoci podporovat ekonomickou aktivitu a snižovat následky krize na ekonomiku. 
Problém nedobrovolného pojistného lze řešit jednoduše, kdyby se stát dohodl o jeho zrušení nebo pokud by bylo možno využít slabší formu pojistní ochrany, která by mohla být levnější a efektivnější. Výsledkem by byl nižší náklad pro pojišťovny, nižší ceny pojistného i vydělání pro stát z převody poplatků na pokrytí nákladů na pomoc při krizi.
Uchýlit se ke krizovému finančnému odstraňování a využití rizikových závěrů mohou být efektivní řešení, ale i to je náročné a trvá čas. Problém nedobrovolného pojistného by měl být řešen jednodušeji. 

 Stát se při každé krizi ukáže jako špatná pojišťovna, jelikož stát má omezené finanční prostředky a proto je většinou nucen uplatňovat náklady na sociální podporu. Nedobrovolné pojistné jsou drahé, jelikož stát nemá dostatečné zdroje pro zajištění všech obyvatel na případné ztráty a proto se musí vypořádat s přehlížením některých skupin.
Když lidé chtějí pomoci od státu, tak je možná pomoc poskytnutá v rámci sociálních programů, ale ty jsou často omezeny a obvykle nedodrží podmínky pro jejich příjem. Když konečně využijí státu pomoc, tak je pravděpodobné, že je dostane jen v malých mírech nebo dokonce nikdy, jelikož potřeba finanční podpory často převyšuje dostupný kapitál.
Stát zprvu obvykle pomoc odmítá poskytnout, protože nedokáží vypořádat se všemi požadavky na pomoc a také proto, že potřebují využít své finanční prostředky pro výstavbu infrastruktury nebo pro další státní programy.
V případě, kdy stát nakonec poskytne finanční podporu, tak je pravděpodobné, že se krize zneužije ke zdražení nedobrovolného pojistného, jelikož lidé začnou vidět, jak vysoká může být náklady na sociální podporu. Vysoce drahá nezdravotní péče a spojené s tím následky zhoršení zdraví vedou k zvýšenému využívání zdravotních služeb, čímž roste ekonomické náklady na sociální podporu.
Vysoce vysoká nákladná péče o nemocné a staré lidi tak vede k větší finanční tíže státu, jelikož se mohou vyplatit jen nespolehlivě. To pak nakonec vede k vysoce cenovému obchodování s pojistnými smluvami a ke zvýšení nároků na všechny pojištěné lidi.