Včera jsem byla u nehtařky - Ukrajinky. Ptám se, co doma a pak už jen dlouhé minuty poslouchám, kde v jejím rodném městě spadly bomby, že to zabilo její učitelku a její syn přišel o nohu ... Povídání o dalších známých, kamarádčinu muži... všichni mrtví. Nechápu, jak se tohle dá psychicky zvládnout.